MVDr. Petr Košař

Máme doma koťátko – základní otázky

Máme doma koťátko – základní otázky

S čím by mělo kotě odcházet od zodpovědného chovatele?
Věk
Dle zákona by mělo kotě odcházet od matky nejdříve ve věku 84 dnů. Koťata pochytávají spoustu dovedností pozorováním své matky – jak lovit, koordinovat pohyby, jak se domluvit s ostatními kočkami a s lidmi, … Stejně tak se učí hrou se svými sourozenci sociálním dovednostem. Dejte jim proto dostatek času, aby tyto dovednosti mohla získat. Pokud se jedná o nalezené kotě, poraďte se o péči se svým veterinářem.
Odčervení
Při odběru (přibližně 12 týdnů věku) by mělo být kotě alespoň 5x odčerveno. Pokud se jedná o nalezené kotě, navštivte Vašeho veterináře, který mimo jiné zvolí vhodný způsob odčervení.
Očkování Očkovací schémata jednotlivých veterinářů se mohou mírně lišit. Dle doporučení Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat se mohou koťata očkovat od 8. týdne věku, tzn. že kotě by v době odběru mělo být již 1x očkováno.
A jak pokračovat dál?
Odčervení
Dospělé outdoorové kočky je vzhledem k lovu myší a ptáků vhodné odčervovat 1x za 3 měsíce. U striktně indoor koček je diskutabilní, zda je odčervování třeba, případně stačí zvolit nižší frekvenci. Alternativou je koprologické vyšetření (vyšetření trusu) – v případě zájmu se nás neváhejte zeptat na bližší informace. Při negativním výsledku tohoto vyšetření není třeba kočce podávat žádná léčiva.
Čip
Čipování koček u nás není ze zákona povinné. Pakliže ale chcete, aby byl Váš miláček dohledatelný, pokud se k někomu zatoulá, je čip a jeho následné zapsání do registru dobrou cestou. Pro cesty do zahraničí je čip povinný.
Povinná očkování
V tuto chvíli není u koček žádné očkování ze zákona povinné. Pro cestování mimo Českou republiku je nutná vakcinace proti vzteklině.
Nepovinná (ale doporučená) očkování
Doporučená je základní očkovací trojkombinace proti herpesviru a caliciviru (původci „kočičí rýmy“) a panleukopenii (lidově kočičí mor). Individuálně lze přidat očkování proti chlamydióze (další původce „kočičí rýmy“), které je doporučitelné hlavně u koček z prostředí se zhoršenou nákazovou situací. Dále lze vakcinovat proti kočičí leukémii, což je doporučeno hlavně u koček, které se pohybují ve venkovním prostředí.
Krmení
Pro kočky je přirozené mít neomezený přístup ke krmivu. Existují samozřejmě i výjimky, u kterých se musí krmný režim individuálně upravit.
Kastrace kočky
Kočky obvykle pohlavně dospívají kolem 6. měsíce staří. Některé kočky však dosáhnou pohlavní dospělosti dříve. První příznaky říje nemusíte postřehnout a kočka může zabřeznout, aniž byste to tušili. Proto je vhodné tomuto předejít kastrací, kterou lze provést již ve věku 4 měsíců.
Kastrace kocoura
Názory na vhodný věk pro kastraci kocourů se různí. U nás v ordinaci se přikláníme k provedení kastrace ještě před tím, než začne kocour značkovat, tzn. provádíme kastraci ve věku 6 – 7 měsíců.

Máme doma štěňátko – základní otázky

Máme doma štěňátko – základní otázky

S čím by mělo štěně odcházet od zodpovědného chovatele?
Věk
Dle zákona by mělo stěně odcházet od matky nejdříve ve věku 50 dnů. Jde opravdu o nejnižší možnou hranici, většina chovatelů nechává štěňátka u maminky ještě o něco déle. Kontakt s matkou a sourozenci je nedílnou součástí socializace a pejsek si zkušenosti z ní nese do dalších etap svého života. Nenechte si proto od chovatele namluvit, že si štěňátko musíte vzít dříve, jelikož ho fena už stejně nekojí, fena se o něho nezajímá, štěňátko fenu už moc „mučí“, nebo že když si ho vezmete dříve, bude pejsek přítulnější/víc hlídací (obě varianty už jsme slyšeli), … Čip Dle zákona musí být štěňata označena mikročipem nejpozději do tří měsíců věku. Pokud přecházejí k novému majiteli dříve než ve třech měsících věku, musí v moment přechodu být již označena. To znamená, že žádný chovatel by Vám neměl předat neočipované štěně.
Odčervení
Při odběru (přibližně 8 týdnů věku) by mělo být štěně alespoň 3x odčerveno.
Očkování
V ideálním případě by mělo být štěně naočkováno „štěněcí“ vakcínou (očkování proti psince a parvoviróze), která se očkuje již od 6. týdne stáří. Pokud tomu tak je, musí Vám chovatel předat i očkovací průkaz/pas zvířete.
Smlouva
Ano, jako na každé jiné zboží, které kupujete, i na psa je dobré mít kupní smlouvu.
A jak pokračovat dál?
Odčervení
Štěňátka se odčervují častěji než dospělí psi – obecné schéma je odčervení 1x za 14 dní (tzn. doma pokračujte v 8., 10., 12. týdnu) a následně 1x za měsíc (ve 4., 5., 6. měsíci věku). Pokud víte, že chovatel štěňata neodčervoval nebo si nejste jisti, podejte pejskovi přípravek na odčervení co nejdříve.
Dále volte frekvenci odčervení dle povahy a využití psa. Pokud Váš pes rád loví myši nebo má zálibu v požírání exkrementů všeho druhu, odčervujte přibližně 1x za 3 měsíce. V případě, že Váš pes skoro nezvedne tlapky z gauče, je diskutabilní, zda je vůbec odčervovat třeba, případně stačí zvolit nižší frekvenci. Alternativou k podávání tablet je ve všech případech koprologické vyšetření (vyšetření trusu) – v případě zájmu se nás neváhejte zeptat na bližší informace. Při negativním výsledku tohoto vyšetření není třeba psovi podávat žádná léčiva.
Povinná očkování
Ze zákona je povinné pouze očkování proti vzteklině. Jeho frekvence závisí na typu použité vakcíny.
Nepovinná (ale doporučená) očkování
Doporučené je očkování tzv. DHPPi + L (psinka, parvoviróza, hepatitida, parainfluenza a leptospiróza). Jedná se o infekční onemocnění, která mohou pro Vašeho psa končit i smrtí. Leptospiróza je onemocnění přenosné na člověka.
Krmení
Při předání štěňátka se zeptejte, co je štěně zvyklé jíst a v jakém režimu. Doma pak prvních pár dní pokračujte stejně. Vhodné je, aby Vám dal chovatel na pár dní krmivo, na které je štěně zvyklé. Jak a čím budete krmit později, už záleží na Vás a na individuálních potřebách Vašeho psa.
Kastrace feny
Pokud máte fenku a již nyní víte, že nebudete chtít štěňata, je vhodné ji kastrovat, a to před prvním nebo nejpozději po prvním hárání. Tím maximálně snížíte riziko vzniku nádorů mléčné žlázy. Kastrací navíc předejdete riziku gynekologických problémů ve vyšším věku.

Zoubky a drápky

Dočasné zuby by měly do 7. měsíce samy vypadnout. Pokud se tak nestane, je třeba navštívit veterináře a přetrvávající mléčné zuby vytrhnout. Tento problém postihuje hlavně malá plemena psů (např. jorkšíry). Drápky štěňátek se musí pravidelně zastřihávat. Pokud si na to netroufáte sami, poproste o to svého veterináře. V dospělosti pak bude záležet na tom, zda si Váš pes drápy obrousí sám vlastní vahou při pohybu venku, nebo zda bude třeba v upravování délky pokračovat. Frekvenci úpravy je třeba volit individuálně. Pro budoucnost je také VELMI DŮLEŽITÉ začít pejska zvykat na všemožnou manipulaci (zejm. nošení, sahání do tlamy, sahání na packy, prohlížení uší, …).

Email Alert Report Document Hand

Povinné čipování psů

POZOR od 1.1. 2020

Povinné čipování psů aneb pokud pes není čipován je jeho očkování proti vzteklině neplatné.

Poslední novela veterinárního zákona přinesla poměrně zásadní změny pro chovatele psů, a to povinnost čipování všech psů s odloženou účinností od 1. 1. 2020. Tato povinnost se netýká psů, kteří byli označení tetováním před 3. červencem 2011.

Povinnost povinného čipování je provázaná s platností vakcinace proti vzteklině. Pokud tedy pes nebude k 1. 1. 2020 načipován, je z pohledu zákona pokládán za nenavakcinovaného se všemi důsledky z toho plynoucími. Pokud takový pes někoho pokouše, může být majiteli vyměřena pokuta ve správním řízení až 50.000,- Kč.

Novelizace zákona platná od 15.1.2020

Jaké hlavní změny přináší novela veterinárního zákona?

Ve středu 15. 1. 2020 nabývá účinnosti rozsáhlá novela zákona o veterinární péči (veterinárního zákona). Změny se dotknou například chovatelů psů.  Následující text shrnuje nejzásadnějších a nejdiskutovanějších změny, které novela, jejíž finální znění poměrně výrazně ovlivnily některé poslanecké návrhy, přináší.

Již dva roky platí v ČR povinnost chovatelů pěti a více fen starších dvanácti měsíců (až na výjimky stanovené zákonem) hlásit své chovy příslušné krajské veterinární správě (KVS). Od poloviny ledna se nově tato povinnost rozšíří a bude se týkat již i chovatelů, kteří chovají tři a více fen. Pokud dojde k následnému snížení počtu fen v chovu pod tři, bude chovatel povinen oznámit i tuto skutečnost. V případě, že ve společné domácnosti žije více chovatelů, zvířata se sčítají a oznamovací povinnost bude mít za celou domácnost pouze jeden její člen. Podrobné informace k této problematice včetně upraveného nahlašovacího formuláře se v následujících dnech objeví na internetových stránkách SVS.

Na základě poslaneckého návrhu dochází také k úpravě věku, ke kterému musí být štěňata v chovech označena mikročipem. Psi budou muset být označeni nejpozději do tří měsíců věku. Pokud z chovu přechází k novému majiteli před dovršením tří měsíců, musí být v okamžik přechodu již označená. Novela také navyšuje maximální sankci, kterou lze za nesplnění této povinnosti uložit z 20 000 na 50 000 Kč.

Zákon také stanovuje, že od 1. ledna 2022 vznikne centrální evidence označených psů a jejich chovatelů. Ti budou údaje hlásit do registru, který bude spravovat SVS. V současné době probíhají jednání o podrobnostech vytvoření databáze.

Čipování provádíme v ordinaci na počkání. Používáme nejmenší mikročipy na našem trhu tzv. minimiročipy. V ceně čipování je zahrnuta i doživotní registrace v registru www.Backhome.cz , který je propojen s celosvětovým registrem www.petmaxx.com ( policie a útulky při nalezení psa hledají v tomto mezinárodním registru) . Registraci čipu provádíme sami o nic se nemusíte starat.

Laboratory Analysis Chemistry

Diagnostika onemocnění ledvin

Včasná diagnostika onemocnění ledvin výrazně prodlužuje déklu života zvířat s onemocněním ledvin. Nový diagnostický test stanovující SDMA umožňuje diagnostikovat onemocnění ledvin již při jejich 20% poškození. Dosavadní testy byly výrazně méně citlivé (diagnostikovaly poškození ledvin až od 50% poškození). Díky včasné diagnostice a včasnému zahájení léčby se u řady pacientů daří onemocnění nejen výrazně zpomalit, ale často i vyléčit. Nová diagnostická metoda využívá stanovení SDMA v krvi. Test je od září 2018 dostupný přímo v naší ordinaci, výsledky máme do 15 minut od odběru krve. Test doporučujeme zejména jako preventivní vyšetření onemocnění ledvin u koček od 7 roku věku.

Bowl Dog Bowl Dog Food Eat Food

Výživa psa

Toto téma je předmětem velmi častých dotazů mých klientů. V chovu psů došlo za posledních 25 let k mnoha zásadním změnám, z nichž nejvýznamnější se týkají zavedení suché a konzervované stravy, a dále nových pohledů a možností v očkování a odčervování psů a koček. Tyto změny s sebou přinesly mnoho nového a vyvolaly řadu diskusí a dohadů. Pro ty, kteří se se zavedením těchto novinek na trh seznámili, i se zkušenostmi zahraničních odborníků není problém se na základě dostatečných informací rozhodnout, co a jak dál, co změnit a co ne.

Pro ty, kteří nemají tu možnost účastnit se jako já přednášek těchto odborníků z předních evropských i amerických univerzit si dovoluji právě níže zvolenou formou informovat o těchto nových pohledech a faktech. Na Vás pak je, abyste si udělali vlastní úsudek a rozhodnutí jak bude u svého psa postupovat.

Jak tráví pes: Pes má relativně krátký zažívací trakt. Proto potrava prochází střevem psa dosti rychle. Aby za tuto krátkou dobu došlo k dobrému natrávení, a vstřebání potravy musí se podle jednotlivých složek stravy vytvářet určitá skladba a množství trávicích šťáv a bakteriální mikroflóry. Toto přizpůsobení se trvá při krmení stejné stravy 7 – 14 dní. Po této době je strava optimálně využívána a vstřebávána, avšak pouze za předpokladu, že krmíte stále stejné krmení ve stejných poměrech. Krmit stále stejně znamená, že všechna krmení během dne jsou stejného složení. Ne něco jiného ráno v poledne opět jiný druh potravy a večer zase něco jiného, ale vždy to samé tzn.: Pokud psa krmíte doma připravovanou stravou, dostane ráno maso + příkrm, v poledne stejné maso a stejný příkrm a večer totéž.

U psa krmeného granulemi celý den jen granule. Tento příklad je samozřejmě o krmení štěněte, neboť dospělé psy krmíme jen 1x denně kromě dog, kterým krmivo dělíme ráno 1/3 večer 2/3 denní krmné dávky. Pokud složky a poměry v krmné dávce nedodržujete, nebo krmíte každý den něco jiného, nemůže dojít k přizpůsobení zažívadel. Tím dochází k tomu, že pes má potřebu daleko většího množství potravy. Také zásobení organismu potřebnými vitamíny a minerály bývá narušeno, což se odráží zejména v kvalitě srsti a množství a konzistenci stolice. Také pokud do relativně stálé krmné dávky zařadíte náhle jiný druh krmiva (např. masovou konzervu o vánocích, větší množství pamlsků apod.), vede tato náhlá změna většinou k vyvolání průjmu. Střevo totiž reaguje na tuto náhlou změnu krmné dávky jednorázovým zvýšením množství střevních šťáv. Tyto se nestačí v další průběhu zažívacího traktu vstřebat a dochází k průjmu. Stravitelnost stravy však závisí též na technologii jejího zpracování. Zatímco stravitelnost doma připravované stravy je kolem 40 %, stravitelnost u sušené komerčně připravované stravy je 60-80 %. Z toho vyplývá, že suché stravy potřebuje pes zhruba o 1/3 až 1/2 méně než stravy doma připravované.

Výhody a nevýhody jednotlivých druhů stravy:

1. Doma připravovaná strava, tj. maso, příkrmy, zelenina, ovoce atd. V současné době se nejnovější trend v krmení doma připravovanou stravou nazývá Barf.

Výhody:

  • velmi aromatická strava z toho vyplývá její chutnost a dobré přijímání psem
  • čerstvé suroviny, které vybírá sám chovatel
  • nejpřirozenější druh potravy

Nevýhody:

  • pokud není skladba potravy dostatečně pestrá, může docházet k nedostatku či naopak nadbytku některých živin, vitamínů a minerálů
  • náročnější příprava a skladování

2. Konzervy

Výhody:

  • aromatická dobře přijímaná strava
  • jednoduchá skladovatelnost
  • snadné dávkování
  • kompletnost krmné dávky

Nevýhody:

  • vysoké procento vody (cca 70 %) platíte vodu, pes se vodou nezasytí, proto je spotřeba těchto krmiv vysoká
  • ekonomicky nevýhodné

3. Suché krmivo (mám na mysli prémiová a super prémiová či holistická krmiva vyráběná z kvalitních surovin)

Výhody:

  • plně vyvážená strava dle věku a zatížení psa obsahuje veškeré vitamíny a minerály
  • snadná skladovatelnost
  • jednoduché dávkování
  • ekonomicky výhodné

Nevýhody:

  • málo aromatické krmivo, zhoršené přijímání při přechodu z aromatických krmiv

Jaké druhy průmyslově vyráběných krmiv máme?

  • Suchá kompletní krmiva (podáváme suchá nebo vlhčená).
  • Suché příkrmy (k míchání s masem nebo masovými konzervami).
  • Konzervy kompletní (podáváme bez příkrmu).
  • Konzervy masové (podáváme s příkrmem).

Jak postupovat při krmení tradičními krmivy?

Sestavit krmnou dávku podle literatury (např. Výživa psa a kočky, na internetu je mnoho odkazů na krmení metodou Barf). V případě březosti, kojení, vysoké zátěže apod. upravit nově dávku.

Jak postupovat při krmení konzervovanými krmivy?

Pokud krmíme kompletní konzervou, dáváme pouze tuto konzervu. Strava obsahuje dostatečné množství vitamínů. Pokud krmíme pouze masovou konzervu je nutno přidávat příkrm. Příkrmem se rozumí např. vločky, rýže, těstoviny. V zásadě krmíme stále stejný příkrm ve stále stejné dávce. Poměr mezi složkou masitou a příkrmem je třeba určit podle krmných tabulek v závislosti na druhu konzervy, příkrmu a velikosti a zatížení psa. Přídavek vitamínů není ve většině případů nutný.

Je možné kombinovat konzervu se sušeným krmivem?

Ano, tato kombinace je možná. I zde však platí zásada dodržování stejných poměrů. Přídavek konzervy do sušeného krmiva je využíván zejména v těch případech, kdy psa, který nechce samotné sušené krmivo přijímat, chceme na toto krmivo postupně převést a konzervu používáme vlastně na ochucení. Dávku konzervy postupně snižujeme. Tím si pes zvykne na suchou stravu a konzervu můžeme pak úplně vysadit.

Čím se řídit při krmení suchými krmivy?

Než koupíme celé balení je lépe se zeptat, zda prodejce nemá testry jednotlivých značek. Testaci provádíme tak, že všechny vzorky dáme vedle sebe žádný do misky, na kterou je pes zvyklý, neboť k té by šel jako první. Pak už jen pozorujeme, které krmivo pes sežral jako první. Stává se, že na počátku pes od všech krmiv ochutná, a pak začne žrát jednotlivé značky v pořadí, jak mu chutnaly.

  • Krmit pouze krmivo určené pro daný druh, tzn.psům psí, kočkám kočičí.
  • Krmit krmení určené pro danou kategorii z hlediska věku a zatížení.
  • Neprovádět náhlé změny v krmné dávce.
  • Při přechodu z jednoho druhu krmení na druhé i při střídání různých značek kompletního krmení je nutno nové krmení postupně přimíchávat do krmné dávky, a to tak, že část původního krmení postupně nahrazujeme krmením novým až do úplného přechodu jen na nové krmení. Tento postupný přechod by měl trvat 7 – 14 dní.
  • Pokud zvíře vybírá z krmné dávky pouze staré krmení a nové nechce, je nutno použít jiné metody. Ta spočívá v předkládání pouze nového krmení. Odmítání nového krmiva psem však není bezdůvodné, většinou mu prostě nechutná, a proto bychom raději měli zvolit takové krmivo, které bude pes přijímat s chutí. Při náhlém přechodu na nový druh krmení se u většiny psů objeví průjem nebo řidší stolice po dobu cca. 3 dnů poté se stav samovolně upraví.
  • Pokud krmíte kompletními krmivy, nepřidávejte žádné pamlsky s obsahem vitamínu A a D, ani jiné vitamínové a minerální preparáty bez konzultace s veterinářem. Může tím vážně ohrozit zdravotní stav Vašeho psa.

Může štěně dostávat mléko?

Štěňatům lze mléko podávat. Některá štěňata však mají po kravském mléku průjem, v těchto případech je podávání mléka striktně zakázáno. Pro výživu štěněte je však lepší podávat kvalitní krmivo a k němu dostatek vody.

Jakou značku krmení koupit?

Takovou, která bude Vašemu zvířátku chutnat viz výše „testry krmiv“.

Většina firem dodávající krmení na náš trh vyrábí krmiva odpovídající potřebám zvířat. Cenové rozdíly jsou dány odlišností technologie výroby, konzervace a použitých komponent a dále obchodní strategií té která firmy. Ve většině případů však lze říci, že vyšší cena je odrazem vyšší kvality krmiva. Kvalita krmiva se mimo jiné pozná například na kvalitě, lesku a línavosti srsti. Pokud vyzkoušíte různě drahá krmiva uvidíte zhruba za 4 týdny na srsti vašeho psa, jestli je mezi nimi rozdíl.

Čeho se při nákupu krmení vyvarovat?

V zásadě kupujeme krmení v originálním neporušeném obalu (výjimku tvoří tzv.testry tj.vzorky krmení cca 100 g pro vyzkoušení, které krmení zvířeti chutná).

Rozvažované krmení, které nebylo vhodně skladováno může nasáknout vzdušnou vlhkost, a tím se stát živnou půdou pro plísně. Navíc přístup vzduch spolu s teplotou může způsobovat kazivost tuků, takže si přinesete z prodejny domů již závadné krmivo. Dále na každém originálním obalu je uvedena záruční doba, do které si krmivo uchovává své vlastnosti. Rozvažované krmení může být prošlé.

Kupujte balení odpovídající velikosti a počtu Vámi chovaných zvířat. Dlouhodobě otevřené krmivo může navlhnout a stát se živnou půdou pro plísně. Nekupujte krmení na jehož obalu není uvedeno složení krmiva, doporučená krmná dávka a vyznačena záruční doba.

Krmení skladujte na suchém a chladném místě a obal uzavírejte.

Ekonomické porovnání krmiv

Pokud chceme porovnat jednotlivá krmiva z hlediska ekonomického musíme brát v úvahu následující. Množství vody, neboli vlhkost krmiva, denní krmnou dávku, cenu za kilogram krmiva.

Například konzervy stejně jako čerstvé maso mají obsah vody cca 70-80 %. Váš pes se ale vody nenají, takže spotřeba takovéto stravy je vyšší, přesto tuto vodu zaplatíte. Naproti tomu sušená krmiva mají pouze cca 10% vody. Deset kilogramů vážící pes má dostat zhruba 600 g kompletní konzervy, což vyjádřeno v korunách vychází v průměru na 20-25 Kč. V případě suchého krmiva zaleží navíc na jeho skladbě a technologické úpravě. Vezmeme-li v úvahu suché krmivo střední kategorie, které stojí cca 37 Kč za kilogram stojí nás denní dávka na 10 kg psa přibližně 7,4 Kč, neboť denní dávka u krmiv střední třídy bývá 200 g na 10 kg hmotnosti psa. Vezmeme-li v úvahu suché krmivo vyšší kategorie, které je kvalitnější a stojí cca. 70 Kč za kilogram, stojí nás denní dávka na 10 kg psa přibližně 7,0-8,4 Kč, neboť denní dávka u krmiv vyšší kategorie je vzhledem k jejich vyšší stravitelnosti 100-120 g na 10 kg hmotnosti psa. Z uvedeného přehledu tedy vyplývá, že krmit konzervou je luxus a naopak krmení na první pohled drahým krmivem není zdaleka tak drahé a přitom pro psa je tím nejlepším.

Krmení štěňat velkých plemen!

Krmení štěňat velkých plemen je předmětem častých dohadů a mnoha různých názorů. Bohužel často nejen nezkušení, ale i zkušení chovatelé se dopouštějí mnoha chyb při doporučeních, jak krmit tato štěňata. Po zavedení suchých krmiv na našem trhu se rozpor těchto názorů ještě více vyhrotil a řada chovatelů neví, jaký názor si na sušená krmiva udělat a jak je použít při krmení. Budu se snažit Vám nyní zjednodušeně celý problém nastínit a věřím,že si pak sami budete moci udělat názor na jednotlivá doporučení, čím krmit štěně velkého psa.

Hlavní problém při krmení štěňat velkých plemen spočívá v udržení optimální rychlosti jejich růstu a v optimálním zásobení organizmu vápníkem a fosforem. Rychlost růstu vyplývá z bohatosti krmné dávky. Pokud krmná dávka je nadměrně výživově bohatá, dochází k velmi rychlému růstu štěněte. To však vede k tomu,že kosti i při dostatku všech stavebních látek nestačí tvořit pevnou a dostatečně silnou kostní tkáň. To vede k deformitě a bolestivosti končetin. S tímto problémem se setkáváme nejčastěji při nadměrném přísunu bílkovin v doma připravované krmné dávce nebo při krmení špatně vybraným suchým krmivem (použití krmiva pro štěňata malých plemen, které obsahuje více bílkovin) nebo při překrmování sušeným krmivem, kdy i vhodně vybrané krmivo je při svém nadbytku problematické.

Druhým problémem při krmení štěňat velkých plemen je otázka množství vápníku a fosforu v krmné dávce. Zde je zásadní problém v určení optimální dávky, neboť údaje zjistěné na různých pracovištích a udané různými autory se lehce liší. Většina autorů udává jako maximální obsah vápníku v rozmezí 1,0-1,2% sušiny. Většina výrobců krmiv však udává obsah vápníku ne na kg sušiny,ale na kg krmiva je tedy nutno tento údaj převést na obsah v sušině, neboť různá krmiva mají různou sušinu. Při krmení doma připravovanou stravou, která je založené převážně na mase dochází k výraznému nepoměru mezi fosforem a vápníkem v krmné dávce, neboť maso obsahuje značné množství fosforu a jen velmi málo vápníku (cca 0,008g vápníku a 0,2 fosforu na 100g masa). Je tedy nutno v těchto případech vápník dodávat. Pozor však na preparáty, které obsahují také vitamín D aby nedošlo k jeho předávkování (denní dávka pro štěně je 22 I.E. na kg hmotnosti). Pokud krmíte kompletním krmivem obsahuje toto vše potřebné, a proto jakýkoli přídavek vitamínu D, či vápníku může být zdrojem zdravotních problémů. Jak dlouhodobý nedostatek tak i přebytek vápníku a vitamínu D v krmné dávce způsobuje u štěňat vážné zdravotní problémy. Přesné vybalancování krmné dávky doma připravovaného krmiva vyžaduje nejen potřebnou literaturu, podle které tuto dávku vypočítáte, ale hlavě je nutno dodržovat zásadu krmit stále stejné komponenty tj. stále stejný druh masa, příkrmu a vitamínů ve stále stejném tj.vypočítaném množství. Optimální je proto krmení kompletními krmivy určenými pro štěňata velkých plemen, která svým složením optimálně vyhovují jejich potřebám. Tato krmiva přitom zásadně krmíme samotná a do krmné dávky nezařazujeme žádná jiná krmiva, vitamíny ani minerály. Tzn., že pes dostává celý den jen granule a nic víc!

Krmení seniorů

Výživa psů starších, tj.cca od 8 let výše u středních a malých plemen a od 6 let u velkých plemen má také svá specifika. Psi v tomto věku vyžadují změnu ve složení stravy. Mají totiž nižší spotřebu bílkovin a jejich nadměrný přísun potravou jim zbytečně nadměrně zatěžuje ledviny. Dále pohyb střev je již zhoršený, a proto je nutné větší množství vlákniny pro jejich správnou funkci. Výrobci kompletních krmiv dodávají na trh speciálně upravená krmiva označená jako senior. Tato přesně odpovídají potřebám a nárokům výživy starých psů.

Krmení obézních psů

Obezita u zvířat je téměř vždy zaviněna majitelem. Přirozený reflex k příjmu potravy je u psů regulován ve většině případů opravdovou potřebou organizmu. Díky vynalézavosti majitelů, kteří svým miláčkům podstrojují stále chutnější a lákavější krmiva a pamlsky dojde u psa k příjmu potravy ne podle potřeby, ale podle chuti. Takovýto pes pak přijme i několikanásobně vyšší množství krmiva než odpovídá jeho potřebám a proto ztloustne. Negativní vliv obezity na cévní aparát a klouby je stejný jako u lidí. Proto pokud máte rádi svého psa, podporujte jeho přirozenou potřebu příjmu potravy podle jeho potřeb a nepřekrmujte ho.

Pokud potřebuje váš pes váhu zredukovat je nutno upravit krmnou dávku tak, aby obsahovala vyšší množství vlákniny, málo tuků a cukrů. Výrobci krmiv dodávají na trh krmiva určená pro snížení hmotnosti. V některých případech se na hubnutí se používají krmiva určená také pro krmení psých seniorů. Krmná dávka pro snížení hmotnosti je však o 20-30% nižší než pro seniory v normální výživné kondici. Někteří výrobci přímo na obale toto rozdílné dávkování uvádějí.

Více o výživě v knize: Výživa psa a kočky
(Od firmy Waltham)

Dog Man A Friend Of Man Fun

Výchova a socializace psa

Výchova vašeho psa začíná momentem jeho převzetí od chovatele. Nyní je již jen a jen na vás, jakého psa si vychováte. Musíte si však uvědomit jednu zásadní věc. Pes je pes, a proto je nutno s ním jednat jeho jazykem, lépe řečeno, používat takový styl výchovy a přístupu ke štěněti, který by uplatňovali ostatní psi ve smečce. Pokud to dodržíte, bude vám váš pes za to velmi vděčný a budete každodenně svědky jeho lásky a oddanosti k vám.

Bohužel v praxi vypadá situace velmi odlišně. Majitelé psů s nimi komunikují jako s malými dětmi. Šišlají na ně, vše jim promíjí nebo naopak používají neadekvátní typy potrestání od plesknutí novinami až po tvrdé fyzické tresty. Obojí vede k poruchám chování psů nebo k projevům dominantního chování. Majitelé takovýchto psů si však většinou buď neuvědomují, nebo nepřipouštějí, že jejich pes se nechová správně. Lépe řečeno, např. u dominantního chování se pes chová správně, neboť se chová tak jak byl veden. Takovéto chování však často přivádí majitele do těžko řešitelných situací, ve kterých absolutně ztrácejí moc nad svým čtyřnohým miláčkem.

Je až zarážející, kolik psů bez rozdílu velikosti (spíše by se dalo říci, u čím menších psů, tím častěji) není jejich majitel schopen podržet při veterinárním vyšetření, aniž by byl svým psem napadán, eventuálně kousnut. Otevřít svému psovi tlamu a dát mu tabletu je pro mnoho majitelů nad jejich síly, neboť jejich „miláček“ si od nich nenechá ani zkontrolovat stav zubů, natož otevřít tlamu. Takovíto majitelé si neuvědomují, že jejich pes prostě zaujal, díky jejich přístupu k němu, v dané rodině dominantní postavení, a to si hodlá uhájit. Je pak opravdu groteskní vidět dospělé lidi, kteří si neporadí se svým srnčím ratlíkem vážícím pouhý kilogram, o větších psech ani nemluvě. Majitel snažící se ukecat svého psa, aby si např. nechal nasadit košík, neboť bez košíku pokouše vše v dosahu půl metru, působí opravdu groteskně. Je téměř pravidlem, že lidé, kteří si doma vychovali své miláčky do dominantního postavení vůdce smečky, přistupují k prohřeškům svých psů přesně naopak, než to vyžaduje situace. Pokud je však na to v ordinaci upozorním, sklidím však většinou jen opovržení a v duchu pronesenou větu: „Ty nám nemáš co povídat, mi nejlépe víme, jak našeho miláčka vychovávat.“ To, že je jejich „miláček“ pokousal při tom, když jsem chtěl jejich psovi zkrátit drápy je prostě „normální“. Při projevu takovéhoto chování místo, aby dali psovi jasným příkazem „nesmíš“ či „fuj“ a vytaháním za kůži na krku najevo, že to se nedělá, říkají svému psovi „hodný“ a domnívají se, že ho to uklidní. Bohužel pes si to přebere tak, že jeho chování je vlastně v pořádku.

Vím, že řada majitelů by ráda své psy převychovala a získala nad nimi vládu. Proto jsou zde následující rady. Lze je využít nejen u štěněte, ale i u dospělého psa. Jak tedy na to?! Nejlépe je začít už od štěněte. Nejdůležitější je si vštípit hlavní zásadu, která zní: „Co nechceme, aby pes dělal v dospělosti, to mu nelze dovolit ani jako štěněti“. Pokud si totiž pes na něco zvykne, velmi těžce odvyká. Záleží na každém majiteli jaké „mantinely“ pro chování svého psa zvolí. Pozor jen, aby nehraničily s týráním zvířete. Při výchově a výcviku se snaže v prvé řadě o pozitivní stimulaci. To znamená, pes se rychleji, lépe a i raději učí vše, pokud je chválen a odměňován. Snažte se vycházet z filozofie „škola hrou“. Dále je třeba si uvědomit, že pes se dokáže soustředit jen pár minut, proto vždy výcvik po pár minutách přerušte, nechte psa odpočinout, hrajte si s ním a poté se k výcviku opět vraťte.

Základním předpokladem toho, aby Vás pes poslouchal, je to, aby pes poznal své postavení ve Vaší „smečce“.

To je pro něho rozhodující z toho důvodu, že ví, zda ten, kdo mu dává určitý povel je v hierarchii nad ním nebo pod ním. Pokud je totiž osoba dávající povel, držící zvíře při ošetření nebo jinak omezující svobodu psa postavena ve „smečce“ níže než pes, záleží pouze na momentální ochotě psa spolupracovat, neboť takovouto osobu nebere pes příliš vážně a cítí se být jí nadřazen. Pokud však pes vnímá osobu, která ho nějakým z výše uvedených způsobů omezuje jako nadřazenou, drží jako beránek a na povely poslouchá jako hodinky. Jak přirozenou cestou dát psovi znát, kdo je ve smečce výš než on? Je to velmi jednoduché, avšak pro majitele štěněte trochu psychicky náročné. V zásadě jsou dva možné postupy, které je samozřejmě možné kombinovat.

První způsob je vaším chováním a přístupem k němu. Stylem vašeho chování můžete psovi i bez použití síly a metody výše popsané jasně ukázat, kdo je pánem. Tato metoda bez použití fyzického kontaktu je sice zdlouhavější a vyžaduje naši větší pozornost, na druhou stranu pro klidné až submisivní (silně podřízené) a ustrašené psy je vhodnější, neboť použití fyzické síly u nich může vést k tomu, že se pak osoby, která je takto trestá, bojí. V čem tedy nefyzický přístup spočívá. Majitel při každodenních činnostech dává psovi najevo, že lidé mají přednost.

V praxi to například znamená:

1. Při krmení, že nejdříve se nají majitel (tak, aby to pes viděl), a až poté dostane krmení pes. Stačí sníst před psem jen třeba sušenku či ovoce, nemusí to být hlavní chod. Pokud majitel psovi potravu dává, nesmí pes strkat hlavu do misky a odstrkávat svého pána, ale naopak majitel musí takto se chovajícího psa odstrčit a dát mu najevo: „Já jsem silnější, nejdříve budu u potravy já, až pak ty. “ Pes si musí kdykoliv během krmení nechat od vás sáhnout do misky. V přírodě totiž první žere vůdce smečky, a ten se také smí ke kořisti kdykoli vrátit a ostatní musejí automaticky jít stranou.

2. Při venčení pokud procházíte dveřmi, vy jdete jako první, pes až za vámi.

3. Teritorium, pokud má pes svůj pelíšek, musí vás do něho bez odporu pustit. Pokud majitel dovolí psovi spát v křesle nebo na sedačce, musí pes toto místo vždy opustit pokud si chce sednout někdo jiný. Přitom se nesmí stát, aby osoba, která psovi místo „zasedla“ měla psa ihned na klíně. Může to sice vypadat roztomile, ale pes tím dává jasně najevo: „toto je moje místo a ty zde nemáš co pohledávat,“ a pokud ho necháte na svém klíně, podporujete v něm jeho dominantní sklony.

Druhý způsob je založen na vyjádření fyzické převahy. Jde o to, že v přírodě vítězí ve smečce vždy ten, kdo svého protivníka chytí v zátylku. Toto místo si pes nedovede chránit, neboť když je zde chycen nemůže otočit hlavu, aby protivníka kousl, a proto se podřídí. Není proto pro majitele nic jednoduššího než uchopit psa pokud zlobí za kůži na krku, a tím u něho vybavit jeho přirozený reflex podřízenosti. Má to však jeden háček. Jakmile chytíte psa ve výše uvedeném místě, začne okamžitě strašně ječet. Není to proto, že by ho to bolelo, ale proto, že se snaží tímto zvukovým projevem přimět svého „nepřítele“ aby povolil sevření. Pokud tak v přírodě pes, který měl převahu, učiní, je většinou ihned psem, který byl držen, napaden a boj o postavení ve smečce začíná znovu. Také majitel, který psa ihned po prvním zaječení psa pustí je většinou kousnut nebo se po něm pes alespoň ožene. Proto platí důležitá zásada. Držet psa tak dlouho, dokud nepřestane ječet. Teprve poté si zvíře uvědomí svoji prohru. Uvidíte, že zpočátku bude pes už na pouhý dotek na kůži krku reagovat jekotem. Pokud však budete vytrvalí, brzy ho to přejde a bude potrestání snášet bez hlasitých projevů a přitom vám bude velmi oddán. Pokud psa ihned jakmile zaječí pustíte, vypěstujete u něj jednoduchý reflex, který zní: Zaječení mne chrání před potrestáním. Takový pes si bude dělat, co bude chtít, neboť bude vědět, že pokud zařve, majitel ho nepotrestá. V případě, že štěně, které jste si přinesli domů, má sklony k dominantnímu chování, doporučuji tento přístup k trestání a vytvoření hierarchie ve smečce začít uplatňovat již od prvních chvil pobytu štěněte u vás. Kdo si totiž myslí, že malé štěňátko např. Německého ovčáka začne vychovávat, až trochu povyroste, zjistí, že jakmile chce psa pouze podržet nebo jinak omezovat, bere to pes jako boj o postavení ve smečce. Vrčícího psa, cenícího zuby, pak už těžko chlácholivými slovy majitel přesvědčí o svých dobrých úmyslech. V řadě případů však není nutné přistupovat k tomuto fyzickému vyjádření nadřazenosti, utvrdit psa v jeho postavení ve smečce stačí první způsob Tyto zásady vytvoření smečkové hierarchie jsou všeobecně platné. Pokud však máte extrémně dominantního nebo naopak submisivního (podřazeného) jedince je nutná po domluvě se zkušeným chovatelem jistá úprava těchto zásad výchovy.

Přeji vám i vašim čtyřnohým miláčkům mnoho zdaru při vzájemné komunikaci. Pokud se budete chtít problematikou výchovy, či inteligence psů zabývat podrobněji přečtěte si např. knihu: Inteligence psů nebo Pes to chápe jinak a jiné, které vám rádi v naší ordinaci nabídneme.

Vet Doctor Dog Puppy Canine

Čipování

Čipování patří k nezaměnitelným označením zvířete. Čip je malý váleček délky cca 11 mm a tloušťky 2 mm obsahující zakódované číslo, které se pomocí čtečky (jíž se přejíždí nad kůži psa) aktivuje a čtečka kód sejme. Čip se aplikuje pod kůži, (v Evropě standardně na levou stranu krku) pomocí silnější jehly. Aplikace je prakticky bezbolestná a zvířata ji velmi dobře snáší. Čip se poté v místě aplikace obalí vazivem a zapouzdří. V současné době je na trhu i mikročip označované jako slim nebo mini , ty jsou o 2 mm kratší a o 0,2 mm tenčí.

Čipování bude od 1.7.2011 bráno u psů jako jediné, celoevropsky uznávané nezaměnitelné označení. Do 1.7.2011 je bráno za dostačující označení i čitelné tetování.

Čipováni musí být psi ve městech, která mají přijatu vyhlášku o čipování (např. Plzeň a Praha). Dále musí být čipována zvířata, jejichž majitelé s nimi chtějí cestovat do zahraničí, a žádají proto o vystavení pasu pro psa, kočku či fretku. Očipovat psa, kočku či jiné zvíře si dávají též chovatelé, kteří chtějí výrazně zvýšit šance nalezení zvířete v případě jeho zaběhnutí či ztráty. Většina útulků a veterinářů je dnes vybavena čtečkami čipů. Podmínkou pro nalezení ztraceného zvířete však není jen čip, ale i registrace čipovaného zvířete v databázi čipovaných zvířat. Bez této registrace nelze dohledat majitele zvířete v případě jeho ztráty.

Cena za čipování může být rozdílná dle použitého čipu a registrace. Dražší čipy jsou většinou potaženy speciální vrstvou, která usnadňuje uchycení a zapouzdření čipu, a tím snižuje možnost jeho cestování v podkoží. Někteří dodavatelé čipů, mají v ceně čipu zahrnutu i registraci v databázi čipovaných zvířat. Bohužel v současné době neexistuje jednotná databáze čipovaných zvířat a registrů je u nás několik. Při čipování u veterináře by měl majitel vždy podepsat a obdržet kopii registrační karty. Pokud registrační kartu neobdržíte, lze předpokládat, že nebude zvíře nikde registrováno. Ideální je pokud je registr, v němž máte zvíře registrované, propojen s celosvětovým registrem Petmaxx (www.Petmaxx.com). Pak je možné čip zvířete jednoduše dohledat přes tento registr a to jak v případě ztráty u nás tak i v zahraničí. V naší ordinaci využíváme čipy a registraci firmy Back Home (www.backhome.cz) a dále Národního registru,oboje jsou propojené s registrem Petmaxx.

Dog Boat Lake Summer Lifejacket

Cestování do zahraničí

1. Pro cestu do zahraničí musí být psi, kočky a fretky, vybaveni pasem pro malá zvířata, odpovídajícím směrnicím EU (nestačí již mezinárodní očkovací průkaz), dále musí být zvíře nezaněnitelně identifikovatelné, tzn. zvířata narozená po 1.7.2011 musí mít čip. Zvířata s průkazem původu narozená před 1.7.2011 musí mít čip nebo čitelné tetování. Pozor !! Velká Británie, Irsko, Malta a Chorvatsko uznávají pouze čipování.

2. Po zemích Evropské unie cestujete pouze s pasem, není nutné potvrzení o zdravotním stavu (pokud jedete na vystavů psů i koček, bude zde potvrzení většinou vyžadováno). Zvíře musí mít platné očkování proti vzeklině, potvrzené v pase. Některé státy vyžadují splnění dalších podmínek viz. bod 5.

3. Stejné podmínky, jako pro země EU platí pro Andoru, Lichnštejnsko, Monako, San Marino, Vatikán, Island, Norsko, Švýcarsko

4. Při cestě do Anglie, Irska, Švédska a na Maltu již NENÍ !!! potřeba vyšetření na protilátky proti vzteklině.

5. Další podmínky pro vstup do některých zemí.
Ošetření proti echinokokóze ( odčervení ) s účinnou látkou praziquantel požaduje pouze u psů Velká Británie, Irsko, Malta a Finsko. Toto ošetření musí být provedeno v rozmezí 120 až 24 hodin před vstupem.

6. Cestování mimo výše uvedené země a návrat z nich.
Je třeba mít pas pro malá zvířata ( s potvrzeným očkováním proti vzteklině ), který může být zkontrolován při návratu na území EU. Při cestování Dále je třeba splnit veterinární podmínky pro vstup do dané nečlenské země, proto je vždy dobré se dotázat zastupitelského úřadu dotyčné země na podmínky. Při cestě do zemí mimo EU si nejprve ověřte na stránkách SVS  zda vámi vybraná země patří do seznamu vybraných zemí, pokud ne musí být před cestou odebrána zvížeti krev a stanoveno množství protilátek proti vzteklině.

New Year S Day New Year S Eve

Silvestovské petardy

Jaké jsou možnosti zklidnění psa, který se bojí petard?

1. Jak říkala jedna moje klientka bydlící v paneláku na rušném sídlišti: “ Na Silvestra se zavřu se psem do koupelny, pereme prádlo a v obýváku mám nahlas puštěnou televizi“. Ano opravdu jednou z možností je snažit se problémovým zvukům vyhnout nebo je přehlušit.V praxi je to však dosti těžko proveditelné.

2. Postupným výcvikem psa strachu zbavit. Je to idální řešení, ale vyžaduje spoustu času, trpělivosti a dobrého psího psychloga.

3. Použítí přípravků na bázi hydrolyzovaných mléčných proteinů, které regulují tvorbu stresových hormonů. Výhodou je, že jde o preparáty na přírodní bázi, které nezpůsobují sedaci ( oblbnutí po kterém pes vypadá jako zdrogovaný). Tyto preparáty je vhodné podávat již 3-7 dní před očekávanou událostí. U některých psů není jejich účinek dostačující. Jde o prepatáty např. Zyklene, Alavis relax.

4. Přípravky ovlivňující centrální nervový systém a působící sedaci ( útlum a oblbnutí).

Přípravek s obsahem Acepromazinu – Sedalin gel. Hodí se pouze pro větší psy ( jde o pastu v aplikátoru, určenou pro koně a psi nad 20 kg). Je nutno ho vyzkoušet předem, každý pes totiž reaguje jinak. Dávkování je přitom v širokém rozmezí 1-3 mg/kg. Pokud dojde k poddávkování může dojít i ke zvýšené citlivosti na hluk a zmatenému chování psa, který se motá. Při předávkování může dojít k výraznému snížení srdeční frekvence a podchlazení psa.

Přípravek Sileo obsahuje dexmedetomidin, vede opět ke zklidnění. Jde o gel v aplikátoru dávkuje se ne přímo do tlamy na jazyk, ale do kapsy mezi tvář a dáseň. V případě potřeby se může podávat opakovaně během dne.